S FOTOFILTRY NA CESTÁCH blog.

České středohoří má rozlohu 1265 km2 a rozkládá se mezi městy Louny a Česká Lípa. Řeka Labe tuto oblast rozděluje na Verneřické a Miloševské středohoří . Nejvyšším vrcholem je Milešovka (837 m). Již na první pohled je patrné, že se jedná původně o sopečné pohoří. Z rovinaté, pečlivě obdělávané krajiny polí, remízků a sadů, vystupují zajímavé vrcholy kuželovitých tvarů. Je to zcela ojedinělý ráz krajiny, která v České republice nemá obdoby.   Donedávna se jednalo o tak trochu fotograficky opomíjenou oblast, ale už jen fakt, že se této oblasti přezdívá Zahrada Čech napovídá, že je to velice malebný kraj, který nabízí nekonečné množství fotografických motivů. Pojďte se přesvědčit o pravdivosti mých slov… Raná (457 m) a její okolí Bezlesý trojvrcholový masiv dominuje, společně se sousedními kuželovitými vrchy, Milešovskému středohoří. Jedná se bezesporu o jeden z nejzajímavějších vrcholů této části Českého středohoří, který pokrývají velice vzácné teplomilné stepní traviny (kavylová step). Není tedy divu, že jihozápadní část hory je chráněna jako národní přírodní rezervace. Nejedná se sice o žádného horského velikána, ale i tak je z jednotlivých vrcholů překrásný výhled na Oblík, Srdov, Brník nebo Milou. Tuto lokalitu doporučuji pro ranní focení. Svítání na Rané – Raná Holý vrch (577 m) Jedná se o relativně plochý čedičový vrchol Verneřické části Českého středohoří, který je známý výskytem několika druhů koniklece. Severní a západní část masivu je ukončena až 10 m vysokými skalními čedičovými bloky, které připomínají hradby s cimbuřím, jiné zase menhiry - např. „učitel a žáci“. Nejvyšším bodem této přírodní rezervace je Lysá hora, odkud se otevírá opět krásný výhled na velkou část Českého středohoří. Nejraději zde fotím při západu slunce a díky čedičovým skalám zde není nouze o zajímavé popředí. Bouřkový podvečer – Holý vrch Plešivec (509 m) Ideální místo na focení západu slunce po celý rok. Tento mohutně zalesněný vrchol nalezneme severně od obce Kamýk nedaleko Litoměřic. Jde o široký čedičový kužel, patřící do Verneřického středohoří. Vrchní partie Plešivce je sice z větší části zalesněná, ale na severovýchodním a západním svahu jsou k vidění rozsáhlá suťová pole tzv. „kamenná moře“. Hlavní zajímavostí a také důvodem ochrany této lokality jsou ledové jámy na úpatí čedičových sutí. V dutinách mezi balvany se díky dokonalému utěsnění hromadí studený vzduch, který není schopen proudit a tak se v jámách sníh a led udrží až do pozdního jara. Bohužel fungování ledových jam bylo v minulosti částečně narušeno těžbou kamene. Neskutečně krásný pohled na okolní dominanty Českého středohoří (Milešovka, Kletečná, Lovoš, zřícenina hradu Kamýk, Košťálov, Hazmburk, …), určitě stojí za výšlap na Jordán či Ledový vrch, jak se také někdy Plešivci přezdívá. Osobně zde mám nejraději podzimní večery. Barvy podzimu – Plešivec Bobří soutěska (400-450 m) Přibližně 2 km východně od obce Verneřice se Bobří potok zařezává do romantického údolí, kde díky členitému terénu a množství kamenů vytváří peřeje, kaskády a dva nádherné vodopády vysoké cca 2 a 6 metrů. Většina údolí Bobří soutěsky je zalesněná a roste zde mnoho vzácných květin. Zajímavé jsou zde jara, když taje sníh a soutěskou se valí velké množství vody. Já mám však na focení raději méně vody v kombinaci s dlouhou expozicí, které lze dosáhnout vhodně zvolným ND filtrem. Jaro u vodopádu – Bobří soutěska Panská skála (597 m) Dalším velice zajímavým místem zejména na večerní focení jsou kamenné varhany s jedinečnou ukázkou sloupcové odlučnosti čediče, které nalezneme mezi Kamenickým Šenovem a obcí Prácheň. Místní čedičové sloupce ve tvaru pěti nebo šestiúhelníku, dlouhé až 12 m, byly žádaným artiklem a proto až do roku 1913 zde probíhala jejich těžba. Vytěžená prohlubeň pod skalní stěnou se následně zaplnila vodou, čímž přímo pod masivem vzniklo romantické jezírko. Panská skála je chráněný geologický útvar, který zaujal i filmaře známé pohádky Pyšná princezna. Rozkvetlé varhany – Panská skála Autor: Daniel Řeřicha http://www.danielrericha.cz/ I https://phototours.cz/ Daniel Řeřicha Krajinářský fotograf a pořadatel skupinových fotografických workshopů či individuálních fotokurzů na focení krajiny a dlouhých expozic. Web: http://www.danielrericha.cz/ Web: https://phototours.cz/ Facebook: https://www.facebook.com/daniel.rericha.photography/ Instagram: https://instagram.com/danielrerichacz  

Martin Zemánek je kameraman a fotograf na plný úvazek. Fotografuje a točí široký okruh námětů, od rally přes komerční práce až po svatební videa. Jeho koníčkem jsou automobilové závody, které jej přivedly až na Rallye Dakar. Nejprve k týmu Aleše Lopraise a v posledních letech jako oficiálního kameramana týmu Big Shock Racing Team Martina Macíka. Letos byl na Rally Dakar již po osmé. Fotí a natáčí na bezzrcadlovky Sony (A7III a A7I), používá stativy, batohy a pouzdra Manfrotto a, od Dakaru 2020, také fotografické filtry VFFOTO. Což je hlavní důvod, proč se Martin za námi zastavil v humpolecké kanceláři VFFOTO a podělil se s námi o zkušenost s  VFFOTO filtry  na letošním Rallye Dakar v Saúdské Arábii. Do pouště s sebou Martin na Rallye Dakar vzal  variabilní ND 2-32x VFFOTO filtr , šroubovací  polarizační filtr  a  ND 64x  v 72 mm a dále ve 49 mm  magnetický UV filtr ,  magnetický polarizační  a  magnetický ND 64x filtr . Jak se osvědčily? „Asi vůbec nejvíc jsem natáčel s  magnetickým ND 64x , který byl do slunného počasí tak akorát. Měl jsem ho nasazený na magnetickém UV filtru a za mne je to úplně skvělé řešení. Někdy potřebujeme jak natáčet, tak i fotit. Když já natáčím a fotograf právě není po ruce, musím stíhat oboje. A s magnetickým systémem VFFOTO mám ND 64x filtr za dvě vteřiny sundaný a ihned rovnou fotím. Z magnetických filtrů VFFOTO jsem nadšený. U UVčka nepozoruji žádnou barevnou odchylku, takže ho mám nasazený pořád. Na Dakaru suprová věc, protože mi chrání objektiv. Když natáčím, přidávám na  magnetický UV filtr  ještě  magnetický ND 64x filtr . Když fotím, jen sundám ND 64x a fotím s UVčkem.“ – Jako kameraman, který další filtr byste ještě využil? „Osmičku (ND 8x). ND 64x na natáčení v pohodě do slunného počasí přes celý den ale jak se přišeří, je moc silný. Třeba v bivaku v podvečer a v noci, světelné podmínky špatné, pak je ND 64x už moc. Pak to šroubujete na ISO a to už není dobré. Mám Sony 55/1,8, suprové sklo i na focení. Takže mám jedno tělo s tímhle sklem na záběry statické nebo z ruky záběry na atmosféru nebo mechaniky v 1,8 nebo 2,8 cloně, což je hloubka ostrosti krásná. A druhé tělo se 16-35 ve 4, což je širokáč na natáčení. A navečer by se hodil slabší ND filtr. Tam se přikláním k 8 nebo 16.“ – Můžeme je do příštího Dakaru slíbit. Využil jste na Dakaru polarizační filtr ? „Já vám řeknu upřímně že ne. Na Dakaru ne něj nebyl čas. Ale polarizák využívám teď, protože fotím na zakázky luxusní hotely a často nové luxusní automobily u nás ve Zlíně. Tam jsem měl nejdřív polarizák od konkurence. A když jsem editoval fotografie, přišlo mi, že mám na fotkách takový divný šum. Byl jsem reklamovat Sony tělo, myslel jsem si, že je to v těle. Nepomohlo to a šum tam byl stále, a tak jsem se zamyslel a koupil polarizák od vás (levnější varianta než kupovat sklo). Měl jsem na to dobré reference jak od kamarádů profi kameramanů, tak i od ostatních fotografů. A ejhle, koukal jsem. Stejný pokoj, stejný foťák, stejné světlo, dva polarizáky rozdílné značky a stejné všechno - a kvalita byla někde úplně jinde. Váš  polarizační filtr VFFOTO  vykazoval lepší kvalitu. Tak jsem si to porovnal a zjistil, že to bylo filtrem. Takže konkurenční filtry jsem normálně vzal a vyhodil. Nevím jak to děláte, ale funguje to. Takže polarizáky zatím ne na Dakaru, ale architekturu a hotely s nimi úspěšně fotíme a zákazníci jsou spokojení.“ Na Dakaru jste používal VFFOTO variabilní NDčka. Co jste na nich oceňoval? „Když nasadím variabilní, tak pro mne jako kameramana super, že u variabilních je ten rozsah a že ho můžu mít nasazený od rána přes den až do noci. A oceňuji hlavně to, že co jsem měl konkurenční variabilní filtry, měl jsem na filtrech vinětaci, tmavé rohy. Vaše ne. Nevím jak to děláte, konkurenční filtry mi vinětovaly jak variabilní, tak i pevné.“ – Naše vinětují také, ale ne tolik. Snažíme se rámečky dělat co nejtenčí, ale i ztenčování má své hranice. A také jsme omezili zarážkou míru natáčení filtru. „Další věc co jsem oceňoval, že váš  variabilní filtr  má příjemný chod. Tohle (Martin přes stolek podává filtr) je filtr po Dakaru. Kdybyste viděli jak byl ten filtr zapískovaný, tak buď se ten písek zevnitř vysypal - nebo tam nevadí. Jako bude tam, ale u konkurence to z filtrů nešlo dostat, to tam chrčelo třebas rok. U vašich ten písek nedělá tuhší chod. A co bych vám pochválil, je opravdu malá barevná odchylka. Mám jiné filtry, které mi obraz strašně zabarvovaly, vesměs do žluta, žlutozelené. Když jsem nechal automatické vyvážení bílé, tak mne to s filtry předtím zlobilo. U VFFOTO to neřeším, mile mne to překvapilo. Posun je minimální.“ Další neformální povídání se točila kolem připravovaných novinek. Mimo jiné menších průměrů ND 8x a ND 16x filtrů i vyvíjených pouzder na magnetické filtry . Když vše půjde dobře, snad se v Martinově fotobatohu podívají už na příští Dakar. Děkujeme Martinovi Zemánkovi za rozhovor. Rallye du Maroc 2017, foto Martin Zemánek Trénink 2018, foto Martin Zemánek Rallye Dakar 2017, foto Martin Zemánek Rallye Dakar 2017, foto Martin Zemánek Rallye Dakar 2020, foto Michal Vítovec Rallye Dakar 2020, foto Martin Cígler Rallye Dakar 2020, foto Michal Vítovec Rallye Dakar 2020, foto Michal Vítovec Rallye Dakar 2020, foto Michal Vítovec Rallye Dakar 2020, foto Martin Zemánek Rallye Dakar 2020, foto Martin Zemánek Rallye Dakar 2020, foto Martin Zemánek Rallye Dakar 2020, foto Martin Zemánek Rallye Dakar 2020, foto Martin Zemánek Rallye Dakar 2020, foto Martin Zemánek Rallye Dakar 2020, foto Martin Zemánek  - Panning s nasazeným ND 64x filtrem VFFOTO. Rallye Dakar 2020, foto Martin Zemánek  - Foto s nasazeným ND 64x filtrem VFFOTO. Rallye Dakar 2020, foto Martin Zemánek Rallye Dakar 2019, foto Michal Vítovec Rallye Dakar 2020, foto Michal Vítovec Rallye Jordan, foto Michal Vítovec

Víte, co mají společného fotografické ND filtry, parní lokomotiva, tržiště a pravoslavný chrám? Dají se zajímavě spojit v jediné fotce. Nevěříte? Vstávám za ranního šera, beru fotobatoh a stativ a vyrážím ulicemi Kovelu k nádraží. Nikoli vstříc vlakovým zážitkům. To mne jen předešlého podvečera zaujalo nejtěsnější sousedství pomníku - parní lokomotivy a chrámu Sv. Sergije Radoněžského. Obloha po nočním přechodu frontální poruchy slibuje zajímavé světlo i mraky. Cíl mé vycházky leží před vstupním portálem podchodu na vlakové nádraží Kovel. Těším se na klidné, pohodové fotografování. No, klidné... jak se to vezme. Chodníky k nádraží slouží jako tržiště a v sobotním ránu zatraceně rušné tržiště. Stavím se kousíček za záda prodávajících, pozdravím nejbližší trhovkyně a mohu se věnovat svému. To jest fotografování velmi nesourodé dvojice. Chrám Sv. Sergije Radoněžského je pojmenován po velké osobnosti ruských církevních dějin. Sergij Radoněžský či Sergej z Radoněže (3. května 1314, Rostov – 25. září 1392, Sergijev Posad) byl ruský středověký duchovní vůdce, jeden z nejuctívanějších pravoslavných svatých. Pravoslavný chrám zleva přímo sousedí s kolejištěm vlakového nádraží v Kovelu. A aby železnice nebylo málo, stojí vpravo, hned vedle chrámového schodiště a brány jiný památník. Na mohutném betonovém podstavci spočívá monumentální parní lokomotiva sovětské výroby Su 253-25. Tento typ lokomotiv vymysleli v polovině minulého století a sloužil zejména pro osobní vlaky, křižující ohromná území Sovětského svazu. Neobvyklý pomník byl odhalen v roce 1984 při příležitosti 40. výročí osvobození Kovelu od fašistické okupace (1944). Z mých objektivů volím osvědčený “šoupací” shift PC-Nikkor 28/3,5, nasazuji na postarší, ale stále skvělou Sonku A7R. Na adaptér nasazuji nejdřív magnetický polarizák, ostřím a poté ladím polohu pro optimální účinek. Měřím expozici a v appce hledám správný čas. A z paklíčku svých magnetických filtrů vybírám ten pravý... ND 2000x. Klap - a drží. A po obloze ubíhají skvělé, kontrastní a rychlé mraky. Po pár expozicích měním kompozici, věnuji se monumentální přídi lokomotivy. A nepřestávám si blahopřát k nedávnému rozhodnutí přezbrojit na magnetické filtry. Nesnesitelná lehkost práce... zatáhnu a hned filtr držím v prstech. Změním kompozici a zaostřím. A pak filtr jen naklapnu zpět. Přímo za zády mi mezitím pulzuje život tržiště, nakupuje se zelenina, ořechy, koření i sušené statice. Pár zvědavců mi prijde kouknout pod ruce a na displej, ale jen decentně, nikterak nepřekáží a neobtěžují. Slunce se konečně prodralo skrz oblačnost. Trochu poodstupuji, báně chrámu se lesknou a mraky vyklízí pole modré obloze. Světlo bělá a už tolik nekreslí. Je čas složit stativ, uklidit Soňáka a vyrazit poznávat krásy volyňské snídaně... Jiří Skořepa Parní lokomotiva Su 253-25 stojí od roku 1984 na podstavci hned vedle brány pravoslavného chrámu Sv. Sergije Radoněžského. Neobvyklý pomník byl zřízen ke 40. výročí osvobození Kovelu od německé okupace (1944). Sony A7R, PC-Nikkor 28/3,5, f/11, CPL + ND 2000x magnetický filtr VFFOTO. Chrám Sv. Sergije Radoněžského a pomník – parní lokomotiva Su 253-25, Kovel, Ukrajina - Ranní chrám Sv. Sergije Radoněžského a pomník osvobození Kovelu v podobě parní lokomotivy Su 253-25. Sony A7R, PC-Nikkor 28/3,5, f/11, CPL + ND 2000x magnetický filtr VFFOTO. Snímek je pořízený jen s VFFOTO magnetickým CPL filtrem, čas 1/160 s. Snímek s kombinací CPL + ND 2000x VFFOTO, čas 71 s. Sony A7R, PC Nikkor 28/3,5, ISO 100, f/16. Zpracování v Capture One.

Balení fotovýbavy na cesty někam výš a dál je vždycky složitý proces. Obzvlášť, když ještě navíc máte rádi dlouhé expozice... Long Exposure Photographer. Fotograf, který fotografuje dlouhými expozicemi. Anglicky ani česky, jedno ani druhé, nevyslovíte zrovna nejsnáze. Naštěstí můžeme, v duchu tradice dobrého vojáka Švejka („Poslušně hlásím, pane obrlajtnant, že maršbatalion je maršbaťák, a marška že je marškumpačka. My to vždycky zkracujem.“) i pojmenování fotografa zkrátit. Prostě je to dlouhočasník.   Před cestou dlouhočasník sedí nad hromádkou sklíček a dumá: Vzít tu osmadvacítku, nebo k patnáctce do páru stačí pětatřicítka? Bude se na něco hodit i delší sklo? Nakonec rozloží objektivy do řádky, uchopí cestovní brašnu a začne skládat. Trvá mu to... S každým sklíčkem se zasní a v duchu vidí scény, které s ním zažil. Hvězdy, rozžínající se nad horskými štíty. Rudé srdce bílých vápencových planin. Mlhu v podzimní mokré a barevné bučině... Zároveň vidí i úžasné scény, které sice nevyfotil, ale vyfotit mohl... kdyby to sklíčko s sebou býval měl. Leč dlouhočasník je i tvor praktický. Potlačí vzpomínky a racionálně přesune na hromádku „s sebou” nezbytnosti. Stativ. Sady filtrů. Ultraširoké sklo. Široké shift sklo. Zoom 35-70. Povzdechne a odloží stranou padesátkový Summicron, vědouc, že pro tentokrát musí ty osobité barvy oželet. Zamyslí se, povzdechne podruhé, vloží do samostatného pouzdra notně přerostlý zoom 100-400 mm. Vloží zkusmo pod brašnu. Vejde se tam... ach jo... Málem zapomene přibalit dálkovou spoušť. Napraví to, poskládá vše do brašny, tu vloží do batohu. Pohledem na hodinky zjistí, že i jeho balení bylo opravdu dlouhočasové. Rychle si jde před cestou alespoň trochu zdřímnout. Zdá se mu o bílé svatozáři mázlých oblaků a mléčném závoji mlhy kolem skal... Povídání o dilematu balení, cestách vzhůru i dolů, krásném, ale nefotografickém počasí a hnusném, ale úžasně fotogenickém počasí. Lomnický štít je, se svými 2634 metry nad mořem, druhým nejvyšším vrcholem Tater. Těch, které se honosí přídomkem „Vysoké“ už samy o sobě. Na vrchol Lomnického štítu se vypravují za prvé turisté od Skalnatého plesa lanovkou, za druhé horolezci od Lomnického sedla po svých. Turisté jsou v lanovce rychlejší, ale zase musí vybojovat místenku, což znamená ji kupovat několik dnů předem. A v rezervovanou hodinu být v dolní stanici na Skalnatém plese. V den D vycházelo zářijové slunce za jemnou žlutooranžovou oblačností. Do batohu stěhuji paklíky  magnetických filtrů  77 a 82 mm. Laowa 15/2. Sonnar 55/1,8. PC Nikkor 28/3,5. Vario Sonnar 35-70/3,4. Přidávám poněkud korpulentnější Sony 100-400. Potěžkávám batoh a – nerad – ubírám Vario Sonnar. Místo něj přidávám několik akumulátorů v krabičce – energii pro Sony A7R. A v plastové tubě porci opražených ovesných vloček – energii pro mne. Kuchařská vsuvka: Jednou z nejskladnější forem potravy na cesty jsou pražené ovesné vločky. Jednoduše vezmete ovesné vločky (pozor na datum spotřeby, věkovitější žluknou a hořknou a chuťově nic moc), vsypete do pánve a nasucho opražíte do zlatova až světle hněda. V závěru pražení můžete přidat trošku cukru, jen aby se roztekl a trochu zkaramelizoval. Teď to podstatné: Přidejte sušené ovoce, oříšky, slunečnicová semínka, čokoládu a jiné jedlé přísady. A to v takovém množství, aby se samotné vločky ocitly v menšině. Chystáte-li delší cestu, můžete alternativně použít vločky pšeničné. Mají menší sklony ke žluknutí. Hotový vychladlý výrobek nasypte do dózy nebo plastového sáčku (radím dvojitý, je odolnější) a nezapomeňte přibalit lžíci. Prsty se směs pojídá dost neprakticky. Vyrážíme z Hrebienku na Skalnaté pleso ke stanici lanovky. Chlad a připomínka místenek, rezervovaných na jedenáctou hodinu, nedovolí mnoho zastávek. Což je škoda, dole pod Tatrami se po včerejším dešti válí nádherné nízké mlhy. Na tatranském chodníku svítí slunce, mokré kameny občas kloužou a do toho až na Skalnaté pleso jemně povrzává kostra trekového batohu. Kabinka lanovky na Lomnický štít je prťavá jako pidičip bezzrcadlovky Olympus. Pasažéři jsou v ní nacpaní těsněji než fotografové na Mariině vyhlídce za podzimního svítání. A plastové prosklení oken změkčuje obraz víc než nejlevnější čínský fotofiltr a k tomu barevně ujíždí do studeně modrotyrkysové. Po desetiminutovém tažení vzhůru už to výš doopravdy nejde. Lomnický štít, 2634 metrů nad mořem. Pozoruhodně se projevuje anomálie v plynutí času. Zatímco dole při šlapání z Hrebienku na Skalnaté pleso se dvě hodiny z ukazatelů záhadně natahují skoro na čtyři, padesát minut na vrcholu „Lomničáku“ nepochopitelně uteče dřív než čtvrthodina. Magnetické ND filtry  vykoukly z batohu a řekly: „Krásné počasí, nic pro nás“. Na ultraširokém objektivu stačí samotný magnetický UV filtr . A v téhle výšce se i regulérně hodí. Tak alespoň tradiční kratochvíle se železným zábradlím. A magnetické filtry VFFOTO na něm drží a drží... bez ohledu na nadmořskou výšku. Zrychlený čas mizí stejně jako fotografova výplata při nákupu světelného skla. A pak už se jen slisovat do minikabinky lanovky (slovy klasika: „Stál jsem na jedné noze a ještě ne na své…“) a odjet, rychle a tentokrát směrem dolů. A volnější procházkou zpět na Hrebienok. V noci déšť bubnuje do plechu střechy chaty. Ráno je mokře šedavě namodralé od převalující se mlhy. Kdesi hluboko dole v údolí Studeného potoka ryčí jelen. A nad zelenými stromy i šedavými sloupy kůrovcových souší se převaluje bílá mlha. Počasí, že by jeden ani úředníka z berňáku nevyhnal. Ovšem fotografa ano. Ze svahů a za hučením Studeného potoka. Podél něho vzhůru k Velkému vodopádu. Bílá voda v modravém šerosvitu s občasným náznakem slunce, snažícího se proniknout mlhami. Okolní siluety stromů polorozpadlého lesního porostu. Úžasně magická atmosféra. Jen ji zachytit dřív, než zmizí, vyhnána sluncem i davy turistů. Opatrně přelézám na skalní práh nad vodou, následován trojnožkou a fotoaparátem. Rozkládám stativ (neskutečná volnost polohování nohou u – dnes již bohužel nevyráběného – Gitzo Exploreru se skvěle hodí) a nasazuji A7R s Laowa 15/2. Motiv kamenné mísy je prostě předurčený pro tohle sklo. Čas na cloně 16 vychází 1/13 sekundy. Výsledek hezký, ale úplně spokojený nejsem. Přidávám na adaptér nejdřív magnetický polarizační filtr . Barva jsou sytější, hladina se neleskne a čas je 1/6 s. Balancujíc na kamenné římse nad vodou, opět si pochvaluji nedávné rozhodnutí vyměnit šroubovací filtry za magnetický systém VFFOTO. S klasickými filtry bych se ušrouboval k smrti, protože po  polarizačním filtru  beru ještě  ND 64x  (čas 6 s) a  ND 2000x filtr . S „dvoutisícovkou” vychází expoziční čas na 4 minuty a 32 s. Spustím závěrku a po začátku expozice registruji na pozadí šumění vody nepatřičné tóny. Pohled za záda… Na dříve liduprázdné lávce přes potok stojí asi padesát turistů, notně naštvaných že jim svou přítomností „krášlím” vodopád. Kdyby pohledy mohly zabíjet, jsem mrtvý. Padesátinásobně! Dlouhočasník musí pro dobrý snímek leccos vydržet. Tentokrát i vražedné pohledy. Po celé dlouhé čtyři minuty. Zaklapávám stativ, odšumování může běžet i na přenášeném aparátu. Opatrně balancuji pryč z římsy a od lávky se ozývá mnohočetné a mnohoúlevné „Ááách...“ a cvakání selfíčkujících mobilů. Stálo to za to? To posuďte sami. Za mne ano… Jiří Skořepa       Vysoké Tatry - Velká studená dolina Mlžné Vysoké Tatry - Velká studená dolina Vysoké Tatry - hořce ve Velké studené dolině Mlžné Vysoké Tatry - Velká studená dolina ​ Vysoké Tatry z Lomnického štítu ​ Vysoké Tatry - Velká studená dolina​

  MATTERHORN 4478m Walliské Alpy Švýcarsko   Drsná, majestátná, tajemná, ale především překrásná hora na hranicích mezi Itálií a Švýcarskem. S nadmořskou výškou 4478 m n.m. se jedná o sedmou nejvyšší horu Alp a zároveň poslední zdolávanou alpskou čtyřtisícovku. Po připomenutí italského názvu Mont Cervino či francouzského Le Cervin již nemůže být pochyb, že řeč bude o Matterhornu. Putování po švýcarské straně začneme kde jinde, než v Zermattu. Přesněji řečeno v městečku Täsch, kde na jednom z mnoha záchytných parkovišť necháváme pro příštích pár dní naše auto. Dále smí totiž po silnici pouze místní, zásobování a auta se zvláštním povolením. Pro turisty je tu k dispozici elektrický vláček, který pendluje na trase Täsch - Zermatt každých 20 minut. Cesta netrvá dlouho, během jízdy obdivujeme krásné okolí a těšíme se z prvních výhledů. Zermatt samotný je kouzelné horské městečko s typickými roubenkami, plno hotelů, vše upravené a načančané, místy až kýčovité, vždy plné turistů. Protože jsme spíše obdivovateli míst bez civilizace, stačí nám tu strávit čtvrt hodinky, i tak zde budeme mít ještě prostor při zpáteční cestě. Kupujeme tedy lístky na horní zastávku zubačky Gornergrat, odkud lze podniknout mnoho horských túr. Po půl hodince a překonání 1500 výškových metrů vystupujeme na konečné a náš lezecky nenáročný několikadenní trek kolem zmiňované hory může začít. Gornergrat je vrchol s nadmořskou výškou 3130 m n.m., leží mezi dvěma ledovci a nabízí se odtud panoramatický výhled na dvě desítky čtyřtisícových vrcholků. Není proto divu, že je tu s náma spousta lidí, zvláště za tak krásného počasí - nefouká a je dobrá viditelnost. K našemu štěstí volí většina lidí pro zpáteční cestu opět zubačku, malá hrstka seběhne alespoň o jednu zastávku níže. My pokračujeme s krosnama na zádech směr jezero Riffelsee, kde se Matterhorn překrásně zrcadlí na vodní hladině. Obcházíme vodní plochu, z druhé strany je vidět masiv Monte Rosy. Cesta pokračuje, pomalu klesáme až k říčce Gornera, která je z větší části napájena odtávajícím ledovcem Gornergletscher. Kousek odtud také stavíme stan. Se západem slunce se výrazně ochlazuje, vaříme proto rychle těstoviny, čaj a dostatečně zahřátí zalézáme rovnou do spacáků. Druhý den ráno scházíme k vesničce Furi ve výšce 1864m, dále klesáme ještě o necelých 100 výškových metrů, kde se napojujeme na značenou trasu vedoucí na Schönbielhütte ve výšce 2694m. Pohodlná cesta lemuje říčku po pravé i levé části břehu, ve výšce 1970m je malá přehrada. My se vydáváme proti proudu po levé straně. Netrvá dlouho a ocitáme se u malých chatiček s ubytováním a občerstvením, vesnička Stafel. Služby jsou teď ale nedostupné, začíná tu totiž příprava na zimu - opravují se střechy, chystá se dřevo. I tak je to velice příjemné místo s krásnou atmosférou hor, proto tu obědváme z vlasních zásob na dřevěných lavičkách. A kousek odtud, ve výšce 2180m, se nám už otevírá údolí s novým pohledem na Matterhorn. Jsme přímo pod severní stěnou téhle hory, majestátnost sama. V roce 1865, 14. července, stanula na vrcholu Matterhornu sedmičlenná skupina v čele s angličanem E. Whymperem a vrchol byl po mnoha letech dobývání konečně pokořen. Při sestupu ale došlo k nehodě a čtyři členové se zřítili právě do severní stěny. Takže asi někde v těchto místech. Cesta pokračuje dál kolem malých jezírek se zadržovanou vodou z ledovce Zmutt. Mohutný ledovec je spojením Tiefmattengletscher, Stockjigletscher a Schönbielgletscher. Je po létě, ledovec je špinavý od napadaných kamenů, takže ani jako ledovec ve spodní části nevypadá. Za vysilujícího žáru slunce zdoláváme poslední úsek k chatě, stoupáme serpentinami, které se z části klikatí v boční ústupové moréně. V dálce je již vidět chata situovaná na úpatí splazu ledovce Schönbiel. Kus za ní hledáme místo pro náš stan. Je krásný slunečný večer, dlouho se kocháme pohledem na magickou horu, na její pyramidový štít. Po celkem studené noci se probouzíme do krásného rána, dnes nás čeká sestup až do Zermattu. Po snídani začínáme klesat stejnou trasou až do výšky 2327m, zde se napojujeme na cestu vedoucí k vyhlídce Schwarzlager. Užíváme si nádherné výhledy do celého údolí, stejně tak i na další vyhlídce ve výšce 2665m. Odtud je navíc krásně vidět celý masiv Monte Rosy, s jejím nejvyšším vrcholem Dufourspitze 4634m n.m. Cesta příjemně kopíruje vrstevnici, netrvá proto dlouho a jsme u posledního vyhlídkového místa ve výšce 2610m. Odtud už budeme pouze klesat. A to dlouho a příkře. Vždyť Zermatt leží na úrovni naší nejvyšší hory Sněžky, tedy ve výšce kolem 1600m. Cesta se ale neustále mění a tak rychle ubíhá. Míjíme chatu Berggasthaus, poté nás čeká dlouhý úsek lesem, několikrát přecházíme velice fotogenický potok s názvem Trift. V dolních partiích trasy se nachází kouzelné horské louky a pastviny s dřevěnými seníky. Odtud už to do Zermattu není daleko. Scházíme pozvolna do městečka, klikatíme se uličkami, míjíme malé hotýlky s terasami a vyhlídkami, obdivujeme stylová stavení z dob dávných i nedávných, nasáváme zkrátka atmosféru tohoto horského městečka. I přesto, že už se blížíme centru a potkáváme tím stále více turistů. Nám už ale zbývá pouze využít zpáteční jízdenku do Täsche a vyzvednout auto, je to jakási pomyslná tečka za tímto trekem, který zůstane dlouho zapsán v našich myslích. Nedaleko parkoviště využíváme ještě pro dnešní noc zázemí kempu, dobrou noc nám tu dávají zasněžení čtyřkilometrový velikáni. Další z  míst, kam stojí za to se vrátit!   Kdy a kde: Walliské Alpy Nástup – parking Täsch, Zermatt, Gornergrat Doba treku – 3 dny Roční období – polovina září, pěkně také v jarních měsících   Vybavení: Mapa: ZERMATT – SAAS FEE měřítko 1:50 000, (např. Kopmpass č.117) V letním období bez speciálního vybavení, klasické outdoorové oblečení nutností (kvalitní bunda, rukavice, čepice, teplý spací pytel) Použitá technika: fotoaparát Canon 50D objektiv Canon 17-85 IS USM objektiv Canon 70-200 L USM objektiv Samyang MF 14/2,8 Stativ Gitzo GT2531 Sada filtrů VFFOTO: UV filtr, především jako ochrana objektivu Polarizační filtr proti odleskům, odstraní polarizované světlo. Díky tomu dostává fotografie lepší barevnost, sytější barvy Šedý přechodový filtr pro potlačení velkého expozičního rozdílu mezi oblohou a zbylou částí fotografie. ND filtr s plynulým přechodem tmavé a čiré části   Fotografie: Zrcadlení, jezero Riffelsee. Použit šedý přechodový filtr pro potlačení velkého expozičního rozdílu mezi oblohou a zbylou částí fotografie.  Špička Matterhornu - nad loukami u vesničky Furi. Použit šedý přechodový filtr. Masiv Monte Rosa, cestou k chatě Schönbielhütte. Použit šedý přechodový filtr. Místo pro stan, to se bude spát pod takovým velikánem… Severní stěna s hřebenem směřujícím k vrcholu Dent d´Hérens 4171m. Použit šedý přechodový filtr. Poslední dotyky a dobrou… Použit šedý přechodový filtr. Panorama Matterhornu s údolím. Použit šedý přechodový filtr. Vrcholové části Monte Rosy s Dufourspitze 4634m. Louky a pastviny nad Zermattem. Použit polarizační filtr proti odleskům. Díky tomu dostává fotografie lepší barevnost a sytější barvy na vlhké trávě. Walliské Alpy focené z Alp Bernských.   Tomáš Holub Autor knihy "Když má fotografie duši" Fotografické kurzy www.holubtomas.cz www.facebook.com/tomasholub.photo Instagram: @holub.tomas3

Každý se po dovolené či výletu rád pochlubí svými fotografiemi. Kde byl, co viděl, jak si dny volna užíval. Nezáleží přitom, jestli jde o překrásnou přírodu nebo zajímavé město. To všechno chceme zachytit. K tomu, aby fotografie měla nápad, harmonii a světlo, vám nyní přináším pár tipů a doporučení. úvodní foto - Kostel sv. Tomáše, Slovinsko   ZRCADLENÍ V letních měsících je to hlavně voda, která nás přitahuje a láká k osvěžení. Zrcadlení je častým fotografickým prvkem, kdy se fotografovaný objekt odráží na vodní hladině a přiměje diváka k zamyšlení. Zkuste i vy zrcadlit a hledat tu správnou kompozici. Pro zvýraznění efektu je vhodné použití polarizačního filtru, který správným natočením část světla polarizuje a odraz je tak intenzivnější. Sedlákův rybník, Vysočina, Česká Republika Nikon D600 Objektiv Nikon 17-35mm f/2,8 AF-S Závěrka clony                     f/9 Délka expozice                    1/60 sec. Ohnisková vzdálenost         17 mm Polarizační filtr proti odleskům. Díky tomu dostává fotografie lepší barevnost a sytější barvy   Sedlo Falzarego, Dolomity, Itálie Nikon D600 Objektiv Nikon 17-35mm f/2,8 AF-S Závěrka clony                     f/9 Délka expozice                    1/100 sec. Ohnisková vzdálenost         17 mm Použit šedý přechodový filtr pro potlačení velkého expozičního rozdílu mezi oblohou zbylou častí fotografie   Matterhorn, Walliské Alpy, Švýcarsko Nikon D600 Objektiv Nikon 17-35mm f/2,8 AF-S Závěrka clony                     f/9 Délka expozice                    1.6 sec. Ohnisková vzdálenost         35 mm Použit polarizační filtr pro zdůraznění odlesku na hladině   Spitzmauer 2446 m n.m., Totes Gebirge, Rakousko Canon EOS 50D Objektiv Canon EF-S 17-85mm f/4,0-5,6 USM IS Závěrka clony                     f/9 Délka expozice                    1/100 sec. Ohnisková vzdálenost         17 mm Použit šedý přechodový filtr pro potlačení velkého expozičního rozdílu mezi oblohou zbylou častí fotografie   SPRÁVNÉ PODMÍNKY Myslíte si, že pěkné fotografie pořídíte nejlépe za slunného počasí s vymetenou oblohou, kde nebude jediný mráček? Opak je pravdou! Buďte vždy připraveni a mějte svůj fotoaparát stále po ruce. Při ranních mlhách nebo po letní bouřce, kdy se páří z lesa - to jsou ty správné podmínky. A vy budete mít originální snímky plné energie a příběhu. Fotografie mají ten dar – umí vyprávět. Jizerské hory, Česká Republika Canon EOS 50DOb Ojektiv Canon EF-S 17-85mm f/4,0-5,6 USM IS Závěrka clony                     f/8 Délka expozice                    1/50 sec.O hnisková vzdálenost         28 mm UV filtr   Jizerské hory, Česká Republika Canon EOS 50D Objektiv Canon EF-S 17-85mm f/4,0-5,6 USM IS Závěrka clony                     f/8 Délka expozice                    1/50 sec. Ohnisková vzdálenost         28 mm UV filtr Mount Pandim 6691 m n.m., Království Sikkim, Indie Canon EOS 50D Objektiv Canon EF-S 17-85mm f/4,0-5,6 USM IS Závěrka clony                     f/11 Délka expozice                    1/8 sec. Ohnisková vzdálenost         20 mm Použit šedý přechodový filtr pro potlačení velkého expozičního rozdílu mezi oblohou zbylou častí fotografie   Sněžka, Krkonoše, Česká Republika Canon EOS 50D Objektiv Canon EF-S 17-85mm f/4,0-5,6 USM IS Závěrka clony                     f/10 Délka expozice                    1/80 sec. Ohnisková vzdálenost         28 mm Použit šedý přechodový filtr pro potlačení velkého expozičního rozdílu mezi oblohou zbylou častí fotografie   DLOUHÁ EXPOZICE Čas a clona jsou hlavním parametrem fotografie. Především čas, resp. dlouhá expozice, dokáže ve fotografii divy. Budete potřebovat stabilní stativ a šedý neutrální filtr ND, který nasadíte před objektiv. Pro několikaminutové expozice se vyrábějí speciální filtry, které prodlouží expozici 1000x, 2000x, 8000x až 32000x. Novinkou jsou dokonce filtry prodlužující čas 100000x (českého výrobce VF FOTO). Odměnou vám poté bude až snová fotografie, kde bude zřetelný pohyb mraků nebo všeho, co se hýbe. Nápadům se meze nekladou, naopak Benátky, Itálie Canon EOS 50D Objektiv Canon EF-S 17-85mm f/4,0-5,6 USM IS Závěrka clony                     f/9 Délka expozice                    296 sec. Ohnisková vzdálenost         28 mm ND filtr 1000x + šedý přechodový filtr pro potlačení velkého expozičního rozdílu   Jezero Traunsee, Rakousko Nikon D600 Objektiv Nikon 17-35mm f/2,8 AF-S Závěrka clony                     f/10 Délka expozice                    179 sec. Ohnisková vzdálenost         17 mm ND filtr 1000x + šedý přechodový filtr pro potlačení velkého expozičního rozdílu   Karlův most, Praha, Česká Republika Canon EOS 50D Objektiv Canon EF-S 17-85mm f/4,0-5,6 USM IS Závěrka clony                     f/9 Délka expozice                    296 sec. Ohnisková vzdálenost         28 mm ND filtr 1000x + šedý přechodový filtr pro potlačení velkého expozičního rozdílu   Mumlavské vodopády, Krkonoše, Česká Republika Nikon D600 Objektiv Nikon 17-35mm f/2,8 AF-S Závěrka clony                     f/22 Délka expozice                    10 sec. Ohnisková vzdálenost         17 mm Polarizační filtr proti odleskům. Díky tomu dostává fotografie lepší barevnost, sytější barvy a prodlouží expozici   HRAVOST Zábava nesmí chybět na žádné dovolené. Dostaňte do svých fotografií hravost, emoce, náladu. Zkuste chvíli přemýšlet a pozorovat, určitě Vás něco napadne. Kreativitě se meze nekladou. Hlavně ať je veselo. Vysoké Tatry, Slovensko Nikon D600 Objektiv Nikon 17-35mm f/2,8 AF-S Závěrka clony                     f/11 Délka expozice                    1/200 sec. Ohnisková vzdálenost         35 mm Použit šedý přechodový filtr pro potlačení velkého expozičního rozdílu Rätikon, Alpy, Rakousko Nikon D600 Objektiv Nikon 17-35mm f/2,8 AF-S Závěrka clony                     f/11 Délka expozice                    1/400 sec. Ohnisková vzdálenost         17 mm UV filtr   Jizerské hory, Česká Republika Nikon D600 Objektiv Sigma 150mm f/2,8 EX APO DG OS HSM Macro Závěrka clony                     f/8 Délka expozice                    1/100 sec. Ohnisková vzdálenost         150mm UV filtr   Pyreneje, Španělsko Nikon D600 Objektiv Nikon 17-35mm f/2,8 AF-S Závěrka clony                     f/9 Délka expozice                    1/320 sec. Ohnisková vzdálenost         30 mm Použit šedý přechodový filtr pro potlačení velkého expozičního rozdílu   DETAILY Až se vám omrzí  klasické pohledy na krajinu, města nebo architekturu, přibližte své oko a zkuste se podívat detailněji, z jiného pohledu, jiného úhlu. Zaměřte se na souběžné linie, pravidelné střídání jednotlivých prvků, opakování. Nechte pracovat fantazii. Uvidíte, že vás výsledek mile překvapí. Sněhové závěje, Jizerské hory, Česká Republika Nikon D600 Objektiv Sigma 150mm f/2,8 EX APO DG OS HSM Macro Závěrka clony                     f/11 Délka expozice                    1/800 sec. Ohnisková vzdálenost         150 mm UV filtr   Antilopí kaňon, Arizona, USA Nikon D600 Objektiv Nikon 17-35mm f/2,8 AF-S Závěrka clony                     f/4 Délka expozice                    1/25 sec. Ohnisková vzdálenost         17 mm UV filtr   Na vlně světla, Benátky, Itálie Nikon D600 Objektiv Sigma 150mm f/2,8 EX APO DG OS HSM Macro Závěrka clony                     f/16 Délka expozice                    1/3 sec. Ohnisková vzdálenost         150 mm UV filtr   Zimní Vysočina, Česká Republika Nikon D600 Objektiv Nikon 200-500mm f/5,6 E ED VR Závěrka clony                     f/7.1 Délka expozice                    1/800 sec. Ohnisková vzdálenost         500 mm UV fitr   Jizerskohorské bučiny, Jizerské hory, Česká Republika Nikon D600 Objektiv Sigma 150mm f/2,8 EX APO DG OS HSM Macro Závěrka clony                     f/8 Délka expozice                    1/60 sec. Ohnisková vzdálenost         150mm UV filtr   Horké prameny, Wai-O-Tapu, Nový Zéland Canon EOS 350D Objektiv Canon EF-S 17-85mm f/4,0-5,6 USM IS Závěrka clony                     f/11 Délka expozice                    1/125 sec. Ohnisková vzdálenost         50 mm UV filtr   OŘEZ Nebojte se experimentovat s formátem. Jestli vám kompozice nebude sedět, obraz ořízněte dle vaší představy. Všechny fotografie nemusí mít vždy klasický poměr 3:2 nebo 4:3. Vyfoťte sadu fotografií, které budou mít společného jmenovatele. Tím bude jednotný formát. Mohou to být například čtvercové ořezy nebo úzké panoramatické pohledy na svět. A že se vám potom fotografie nevejde do alba? Tak to ještě asi neznáte FOTOknihu, kde fotografie a příběhy poskládáte jednoduše ve formátu, který jste si zvolili. Osobně rád využívám rozměr cca 30x30cm, tvrdá vazba, matný fotopapír. A fotografie na papíře mají úplně jinou vypovídající hodnotu než "ukazování" na displeji. Laserzsee, Alpy, Rakousko Canon EOS 350D Objektiv Canon EF-S 17-85mm f/4,0-5,6 USM IS Závěrka clony                     f/8 Délka expozice                    1/125sec. Ohnisková vzdálenost         85 mm Použit šedý přechodový filtr pro potlačení velkého expozičního rozdílu mezi oblohou zbylou častí fotografie Tre Cime, Dolomity, Itálie Canon EOS 50D Objektiv Canon EF-S 17-85mm f/4,0-5,6 USM IS Závěrka clony                     f/11 Délka expozice                    1/160 sec. Ohnisková vzdálenost         28 mm Složené panorama, 7 fotografií na výšku Použit šedý přechodový filtr pro potlačení velkého expozičního rozdílu mezi oblohou zbylou častí fotografie Národní park Arches, Utah, USA Nikon D600 Objektiv Nikon 17-35mm f/2,8 AF-S Závěrka clony                     f/9 Délka expozice                    1/250 sec. Ohnisková vzdálenost         17 mm UV filtr   Zimní Alpy, Totes Gebirge, Rakousko Canon EOS 50D Objektiv Canon EF-S 17-85mm f/4,0-5,6 USM IS Závěrka clony                     f/9 Délka expozice                    1/200sec. Ohnisková vzdálenost         17 mm UV filtr STÍNY Velkou úlohu ve fotografii hrají stíny. Čím je slunce na obloze níže, tím dostává fotografie více prostoru. Naopak, za poledního světla působí fotografie příliš ploše. Zkuste po východu a před západem pozorovat a zachytit hru stínů, ať už se jedná o vzrostlé stromy či postavy přátel.   Vysočina, Česká Republika Nikon D600 Objektiv Nikon 17-35mm f/2,8 AF-S Závěrka clony                     f/11 Délka expozice                    1/200sec. Ohnisková vzdálenost         24 mm UV filtr Monument Valley , Arizona, USA Nikon D600 Objektiv Nikon 17-35mm f/2,8 AF-S Závěrka clony                     f/9 Délka expozice                    1/1000sec. Ohnisková vzdálenost         17 mm UV filtr   Dívčí kameny, Krkonoše, Česká Republika Nikon D600 Objektiv Nikon 17-35mm f/2,8 AF-S Závěrka clony                     f/11 Délka expozice                    1/800sec. Ohnisková vzdálenost         17 mm UV filtr PREZENTACE Pokud dodržíte základní fotografická pravidla a zároveň budete kreativní a originální, vzniknou vám zajisté fotografie, které se neokoukají a budou se líbit. To bude ten správný čas na fotoobraz na míru, kterým můžete zútulnit své bydlení nebo jiné prostory. A bude už jen na vás, jestli vyberete tisk na plátno, hliníkovou desku nebo exkluzivní print pod sklo. Možností je spousta, o rozměrech nemluvě. Hlavně to bude VÁŠ fotoobraz. Tisk fotografie na kvalitní fotopapír (lesk, polomat, mat) s podlepem na kapa desku, která se orámuje hliníkovým rámem různých profilů a barev. Tisk fotografie na plátno + natažení na dřevěný rám. Vypadá moc pěkně, prostorově, plátno působí teplým dojmem A co říci závěrem? Bavte se fotografií, nechte se unášet na vlně světla jako já. Zachyťte krásu okolního světa, foťte s radostí tak, aby fotografie měla duši a atmosféru a tuto energii se snažte šířit dál. Třeba prostřednictvím svých fotoobrazů nebo poutavou fotoknihou. Ať se daří! Tomáš Holub Autor knihy "Když má fotografie duši" Fotografické kurzy www.holubtomas.cz www.facebook.com/tomasholub.photo Instagram: @holub.tomas3