V minulém dílu našeho kutilského miniseriálu jsme vyráběli polarizační filtr. Dnes si vyrobíme ND filtr .
Postup je v lecčems jednodušší, ale pár úskalí má:
Začneme opět sklem. A hned se nabízí dvě různé cesty. Můžete si za základ vzít buď sklo rovnou probarvené ve hmotě anebo čiré.
Na první pohled se zdá jednodušší vybrousit a vyleštit čiré sklo. Začněte stejně jako u polarizačního filtru. Vezměte optické sklo, kupříkladu Schott NBK-7. Pro ND filtry bývá většinou v kulatých tyčích. Nařežte na 2 mm silné plátky. Dvoumilimetrový plátek zbruste po obou stranách. Uberte o trochu víc než polovinu materiálu na konečnou tloušťku kolem 0,9 mm. Při broušení dbejte aby oba vznikající povrchy byly vzájemně důsledně rovnoběžné (planparalelní). Obě vzniklé plochy dokonale vyleštěte. Na vyleštěný povrch filtru nastříkejte ve stejnoměrných vrstvičkách černý pigment odpovídající tmavosti.
A tady nastává první zádrhel: Naprosto zásadně záleží na kvalitě nanášení barviva. Jednotlivé vrsvičky se spolu musí spojit a zároveň při nanášení nesmí dojít k tvorbě mikrobublinek (coating by vypadal jako prostřílený). Čím tmavší filtr, tím víc vrstviček je třeba nanést a úměrně tomu roste i riziko nezdaru. Reálně při největší péči a pořádné dávce štěstí se špičkovou technologií roku 2018 docílíte tmavosti na úrovni ND 1000x.
Druhý zádrhel: Na stříkané vrstvě (coatingu) nedrží antireflexní vrstvy. Antireflexy tedy budete muset oželet.
Na oba povrchy naneste zakončovací nanovrstvy, zajistí vám odolnost proti špíně, mastnotě i vodě. A, na rozdíl od antireflexů, drží i na coatingu. Hotové sklo vytvrďte při teplotě zhruba 62–63 °C.
Pokud chcete kvalitní ND filtr s antireflexními vrstvami, nezbývá, než použít druhý z možných postupů.
Začněte tedy opět nařezáním plátků optického skla, tentokrát ovšem šedého, probarveného přímo ve hmotě. Množství barviva ve skle musí být takové, aby konečná tloušťka skla (0,9 mm) propustila právě jen požadovaný podíl světla. Například u ND 1000x by mělo projít 0,1 % z celkového množství světla dopadajícího na filtr. Obě plochy vybrušte (planparalelně) a dokonale vyleštěte.
Ve vakuu postupně napařte kovové vrstvičky antireflexů, na probarveném skle drží. Naneste zakončovací nanovrstvy. Hotovou optickou část filtru nechte vypálit při teplotě 62–63 °C.
Ať jedním nebo druhým postupem, sklo je hotové. Opatrně jej odložte stranou a můžete se pustit do rámečku. Oproti polarizačnímu filtru je ten pro UV a ND filtry konstrukčně jednodušší, nemusí se otáčet.
Volba materiálu záleží na vás. Z nejdostupnějších kovů sáhněte po hliníku, respektive jeho kvalitní slitině. Je lehký, levný a dobře se opracovává. Smířit se ovšem musíte s občasným „zakousnutím” v závitu.
Když zvolíte tvrdší mosaz, bude zpracování o něco komplikovanější a také dáte víc za materiál. Filtr bude těžší, zároveň ovšem odolnější a tendence k„zakusování“ minimální.
Chcete-li to nejlepší, vyberte si titan. Lehký, odolný, nekorodující, nealergenní a v závitu se „nekouše” vůbec. Počítejte ovšem s velmi vysokou cenou a s výrazně delším časem na výrobu obroučky, titan se opracovává obtížně.
Opracovaný rámeček načerněte, vsaďte do něho připravené sklo a dobře dotáhněte pojistným kroužkem. Usaďte do transportní krabičky nebo pouzdra.To je vše, můžete vyrazit svůj nový ND filtr otestovat venku.
A pokud se vám některý krok nepodařil, vždycky si ND filtr můžete koupit už hotový. Třeba osobně přímo v Humpolci ve VFFOTO nebo v e-shopu na www.vffoto.com . Samozřejmě bude vyrobený z probarveného skla a s kvalitními antireflexy.
Jiří Skořepa
Produkty
Žádné výrobky v této kategorii nenalezeny.
